The children's home-prison*4*

15. března 2008 v 11:43 | xoxo |  ---> The children's home-prison
Ha..už sem to přepsala..tagže slibovaný pokrááčko (kbkbkb xĐ) ---->>>
Po zbytek dne sme byli s Frankem na pokoji.U večeře sme potkali Berta.Ani mě nepozdrail.Spíš si mě ani nevšimnul.Pocítil sem zase ten smutek.Po večeři sme sšli zase zpátky na pokoj.Kreslil sem si.Frank ležel na posteli a odpočíval.Cejtil sem jak mě sleduje.Nevim proč. "Půjdu se na chvilku projít na chodbu.."řekl sem a vyšel ven z pokoje.NA chodbě se procházelo pár teenagerů.Na druhym konci sem uviděl Mikeyho s Ali.Nechtěl sem aby mě viděli.Zašel sem za roh a tam do mě vrazil Bert.Vypadal divně. "Berte?Co..co ty tady?"nevěděl sem co říct. "Vadim ti tu?" odseknul mi Bert a chtěl odejít.Chytnul sem ho za ruku. "Já vim že něco neni v pohodě.A..a řekl bys mi kurva proč se se mnou nebavíš jako dřív?!?"díval sem se na něj..Možná sem asi zbytečně očekával odpověd jinou než: "Sorry ale TOBĚ do toho nic neni!" Zůstal sem tam v rohu sám.Konec tohohle kamarádství?Vlastně už to je tkhle dýl..On to zahazuje a já ho miluju.Proč to takhle musí bejt?Přemejšlel sem a procházel se chodbou..Tušil sem že Bert si šel dát zase dávku.Nechápu jak jim to může takhle vycházet.Jak se Benovi vůbec povedlo to sem propašovat?A až se na to přijde,bude to horší..pro všechny co tady tvrdnou.Nejrači bych o tom nevěděl.Chodil sem po chodbě a pak sem zase zapadl zpátky do pokoje.
Frank seděl na posteli a četl si ňákej časopis. "Už sem si myslel,že se něco stalo."řikal a koukal na mě. "Nó..ne.V pohodě.Jak dlouho sem byl pryč?" "Asi čtvrt hodiny.." Hmm to je docela dlouho.Přemejšlel sem jestli mu mam říct o tom že sem "mluvil" s Bertem..Nic sem neřekl.Nakonec sem jen vykouzlil smutnej úsměv.
>>Asi o měsíc poždějc...>>
Byla středa.Vzbudel sem se.Venku bylo zataženo ale vypadalo to že se to zlepší.Bylo teprve šest hodin.Frank se po chvilce vzbudil taky.Za ten měsíc si tu na všechno už zvyknul a hodně byl se mnou.Vždycky sme stáli při sobě v jakýkoli situaci.Pomáhal mi přežít poslední depky kuli Bertovi.Bylo nám spolu dobře.
Vstali sme a šli na snídani.Všechno probíhalo nudně a podobně jako každej všední den.Ale stejně mi dnešní atmosféra připadala divně jiná.Cejtil sem nepříjemný napětí a čekal že se má něco stát.Je otázka jestli to bude dobrá nebo špatný.Nesmim nad tim přemejšlet..už ze sebe dělám sám debila. "Frankie.Něco se chystáááá." pronesl sem tajemnym filmovym hlasem. "Ó.Mistre Wayi,nepředpovídáte mi tu třeba hvězdný války nebo útok mimozemšťanů?.." prohlásil taky vtipně Frank. "No tim si nejsem tak jistej."odpověděl sem už normálně a šli sme si sednout k Alicii s bráchou.S ní sme se za poslední měsíc s Frankem zkamarádili.Byli sme taková nerozlučná čtyřka ještě s Mikeyem.
Ve škole to dneska šlo.Mikey nám totiž vypočítal pár příkladů do učebnice aby sme mohli jít všichni čtyři ven.Nechal sem se vyvolat a začal na tabuli opisovat příklad i s výpočtem.Tvářil sem se hrozně veledůležitě a chytře xĐ.Dopsal sem to a obrátil se na učitele.Do sešitu mi zapsal výbornou!Měl sem krásnej pocit.I když to je Mikeyho zásluha.Těšil sem se na vzduch.Do konce vyučování sem už nevnímal.
Sešli sme se u nás v pokoji. "Tak co?Jak to šlo?" vyzvídala Ali která seděla na posteli vedle Mikeyho samozřejmě. "Mikey seš king !" vypísknul Frank a usmíval se.Kouknul na mě.Usmíval sem se a obejmul bráchu.Bylo to jasný.Dneska se de VEN!
Po pár minutách zabušila na dveře vychovatelka se seznamem.Přečetla naše 4 jmena a řekla ž už máme jít dolu ke dveřim..Vyšli sem z pokoje a my sem šli s Frankem napřed.Řekněme aby ty dvě hrdličky mohli cukrovat xĐ.Sešli sme ke dveřim.
Stáli sme a čekali až nám odemknou ty velký železný dveře.Bylo to jako čekat před arenou na koncert vaší oblíbený kapely.Už sem si ani nemohl vzpomenout jak voní čerstvej vzduch,jaký to je ,když ti rozcuchává vlasy..Připadalo mi jako by mě ta venkovní atmosféra měla nabít energií.Po chvíli se mezi náma protlačil jeden chlap a odemykal dveře..Přišlo mi to jako celá věčnost než otevřel.Sledoval sem jak se otvíraj dveře a usmíval sem se.Frankie mě chytnul za ruku.Nevim co tim myslel.Jen ve mě projel takovej podivnej ale příjemnej pocit.Dál sem se soustředil na to,jak se všichni valej ven.Tlačili se a strkali.Možná se báli,že by se dceře mohli zase zavřít.
Ucítil sem jak fouká vítr..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robias Robias | 15. března 2008 v 19:57 | Reagovat

peckáááá no, zkrátka úžasný, kor ta úvodní věta....to je jako by mi to bylo věnovaný.....sem ohromně happy

honem další....cejtim se jak otesánek na Frerady xD

2 xoxo xoxo | 16. března 2008 v 15:04 | Reagovat

Robias: to je jasnýý x) ty seš takey můy věrnej čtenář xĐ nás otesánků ke vícc xĐ

3 robias robias | 16. března 2008 v 19:39 | Reagovat

ještě aby ne, kdo by se dokázal nabažit takejhle příběhů, tak nemá smysl pro fantazii......mě vždycky tak strašně mrzí když to končí....xD takže tohle pořádně natáhni...pač tenhle je fakt zatim asi nejlepčí

4 Geenka Geenka | Web | 24. března 2008 v 21:55 | Reagovat

hey jako já chci okamžitě pokráčko láw!xP xD

5 xoxo xoxo | 25. března 2008 v 23:01 | Reagovat

už se na něm pracuje..byla sem pryč tgže písáááám

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama