My Demerol,My Live 11.

19. září 2009 v 9:31 | Gee |  ---> My Demerol,my Live
22.červenec 2001
New Jersey

Čekání je pouhé mrhání časem.Seděl jsem na studené chodbě a doufal jsem,že snad naposledy.Dnes jsem se po dlouhé době převlíkl do černých kalhot,bílé košile a černého saka,tak jak mě fanoušci znají.Čekal jsem na Franka který právě dával u svého strejdy výpověď.Po chvíli,co se otevřeli dveře a v nich stál Frankie se svým strejdou,kteří měli oba úsměv na tváři,popošli ke mně a ještě si pro sebe něco mumlali.
,,tak doufám Gerarde,že už nebudou problémy,až na tich pár maličkostí,myslím,že to nebylo zlé" podal mi ruku.Byl to moc milí chlap a jak jsem si myslel,Ierovi to měli v rodině.Potřásli jsme si rukou a poděkoval jsem.
,,kdybys cokoliv potřeboval,Frankie ví na koho se obrátit" popošel k plechovým dveřím které vedly na parkoviště kde už na mě čekalo auto.Odemkl je,stále je nechal zavřené ,,tak,šťastný nový krok do nového života" popřál mi a zase mi zbylo jen mu poděkovat.Po chvíli odešel.Frank se na mě podíval,vzal mě za ruku a šel se mnou ke dveřím.
,,neboj,bude to v pohodě" ale to se mýlil,jakmile otevřel dveře,oslnil mě blesk s fotoaparátů.Vyšel jsem tedy ven a Frankieho jsem si držel raději u sebe.Venku byl šílený hluk.Televize,novináři a za nimi mí fanoušci.
,,Gerarde,těšil jste se na svobodu?" ,,Jaké to bylo ve vězení?" ,,co Váš přítel?" ,,máte v plánu se zase sejít s Adamem?" ,,co budete dál dělat?Vrátíte se k povolání zpěváka?" Otázky do mě vrážely jako kapky deště na sklo.Frankie mi ze strachu drtil ruku,pokoušel jsem se projít tím davem kde mě zase čekal nával všech fanoušků kteří si na mě prostě museli sáhnout.Přidal jsem na kroku a celý dav za mnou.Odemkl jsem auto kam nasedl Frankie,já,nastartoval jsem a urychleně jsem jel z místa činu.
,,dobře,to mi stačilo jed do Číny,tam je tvoje hudba asi nezajímá,nejsi žlutý" říkal Frankie celý rozpačitý.Zasmál jsem se a políbil jsem ho.
,,budou po mě chtít rozhovory..tenhle tlak mi opravdu pomůže"
,,třeba pomůže když se vrátíš s novou deskou.." navrhl Frank.
,,o tom jsem přemýšlel..ale nemám na to..v tohle období."
Přijeli jsme za půl hodiny k mému domu.Podle mě byl celkem velký,peníze jsem na to měl.Kolem domu byla zahrada s ovocnými stromy,s udržovanými květinami,které vlastně teď byly ve stádiu rozkladu.Měl jsem tu i můj vysněný rybníček s oranžovými rybičkami které jsem každý večer,příležitostně chodil krmit.Frankie nadšeně vylezl z auta a rozhlédl se.Já jsem mezitím,co se rozkoukával šel do kufru pro jeho věci,které měl před naším odjezdem pečlivě připravené.
,,my god" řekl Frankie.Zasmál jsem se,vzal jsem ho za ruku,odemkl jsem bránu a šel jsem betonovou pěšinkou která vedla ke vstupním dveřím.
,,ježiši,máš keře sestříhané do slonů" byl nadšený a já se mu smál.
,,jo,zahradník se asi nudil,ale od té doby co tu nejsem se vysral na všechny květiny" prohlédl jsem si tu zahradu.Zakroutil jsem nevěřícně hlavou,vytáhl jsem klíče a vešel jsem s Frankem do domu.Nikdo tu nebyl.Všem jsem dal dovolenou na tich pět let.Marie tu ovšem den před mím příjezdem byla,navařila mi a uklidila.Byla to taková moje druhá máma.Měl jsem jí moc rád,ale poslední dobou jí trápilo srdce.
,,Frankie prosím Tě,aby ses tu vzrušením nepočůral" uviděl jsme jeho výraz a musel jsem se smát.
,,je to k sakru normální dům,tak nebuď tak odvázaný!rozhodně to není NeverLand,nevím co by jsi dělal tam"
,,myslím že Michael by mě tam nikdy nevzal" prohlížel si mé fotografie na konferenčním stolku.
,,myslím že jo,výšku na dítě máš" podal jsem mu sklenici coli kterou tolik miloval.S potěšením ji převzal a políbil mě.
,,ukážeš mi zbytek?" položil sklenici po té co se napil a podíval se na schodiště co vede do druhého patra.
,,dobře" obejmul jsem ho kolem pasu a šli jsme na horu,kde jsem měl koupelnu,ložnici,pokoje navíc a nešikovně nahrávací studio.
,,tak..tady je koupelna,myslím že se nemůže stát že na tebe poteče studená z nenadání,jen když já spláchnu,což je poslední dobou asi v každé domácnosti.Vedle je hned pokoj pro hosty..moje bývalá ložnice to dřív byla"
,,proč jsi ji přestěhoval?" podíval se na mě Frankie.
,,no.."přemýšlšl jsem jak mu to říci,nechtěl jsem před ním tajemství ,,přespávali jsme tam s.."
,,Adamem"doplnil mě jako by mě chtěl ranit. ,,jo" hlesl jsem a popošel jsem dál ,,tady je to nahrávací studio,zde potom balkon a má ložnice.." otevřel jsem dveře do velké místnosti s ohromnou postelí.
,,skvělí!" zařval Frank až jsem se lekl.Vešel dovnitř a skočil na postel.Skákal jak malý a do toho se šíleně smál. ,,můžu tu spát s Tebou že?"
,,ne,máš ustláno na gauči" ukázal jsme mu směr.
,,co?" přestal skákat a podíval se na mě smutně.Zasmál jsme se a skočil jsem na něho.Povalil jsem ho na záda a pohladil po vlasech. ,,kecám" začal jsem mu líbat krk a Frankie ze mě svlíkávat triko…
,,Frankie….Frankie.." vzdychal jsem jeho jméno do místnosti.Všude jen tma,jeho vzdechy,které náhle utichly.
,,Gerarde" vzal mě za ramena a zastavil mě skoro v půlce.Píchl do mě prstem.Podíval jsem se na něho a šlo vidět,že se do něčeho zaposlouchává.
,,co je?"
,,někoho jsem viděl" řekl vyděšeně.
,,koho prosím Tě"usmál jsem se.
,,nechal jsi otevřený dveře,někdo kolem ložnice přes chodbu prošel" naléhal na svém.
,,nikdo tu není" vrátil jsem se zase k jeho krku ale Frankie zkameněl.Podíval jsme se na něho a šlo vidět,že má strach.
,,no dobře" zvedl jsem se z něho,kolem pasu jsem si omotal deku a šel jsem se podívat,kdo nás ve tři ráno přišel navštívit.Rozsvítil jsme po celém domě a vše jsem prošel po každé místnosti.Frankie seděl v posteli a sledoval mě z dálky.Vím,že jsem zamkl,podíval jsem se na klíče které byli v zámku a tak jsem se ujistil,že se sem nikdo nemohl dostat.Vrátil jsem se proto za Frankem.Seděl v rozházených peřinách jako hromádka neštěstí.
,,nikdo tu není" rozmáchl jsem rukama a utěšivě jsem se na něho usmál.
,,určitě?"
,,určitě"lehnul jsem si vedle.K ničemu jsem se nevracel.Nemělo to cenu a kdyby měl mezitím Frankie zase halucinace,už bych se vážně naštval,že nám osud v posteli prostě nepřeje.Zhasl jsem lampičku na nočním stolku a položil jsem se do spánku.
Moc dlouho jsem ale nespal.Z kuchyně jsem slyšel křik.Jakmile jsme otevřel oči,podíval jsem se na Frankieho stranu postele,ale nebyl tam.
,,Franku?" zvedl jsem se a běžel jsem po schodech dolů kde šel slyšet křik.Dveře do kuchyně šly těžce otevřít a po pořádném zabrání jsem se do kuchyně dostal.Frankie stál uprostřed,držel se kolem pasu a před ním bylo plno střepů z mého lustru.
,,ty jsi se na něm houpal nebo co?" podíval jsem se na můj zcela dvouměsíční plat který byl teď na kusy.
,,jsi v pořádku?" přešel jsem střepy a obejmul jsem ho.
,,bylo to asi povolený" kňukl mi do ucha a na tváři mu stekla slza.
,,Frankie,nic se nestalo,není důvod k slzám"
,,ale..já jsme se ho ani nedotkl,nechtěl jsem ho rozbít.."
,,nerozbil jsi ho ano?ani by si tam nedosáhnul..Franku.." podíval jsem se mu do očí ,,to je v pořádku…prostě..spadl"
,,jentak?" vykulil oči a já nevěděl co mu mám na to říct.
,,jdi si lehnout,já to tady uklidím"
,,nikam sám nejdu,počkám tu na tebe a pomohu ti" chtěl jsem se ho pustit ale on se mě držel jako klíště.Nevěděl jsem proč tak vyvádí.Posadil jsem ho na židli,políbil jsem ho a odešel jsem pro košťátko a vše jsem uklidil.Mezitím jsem přemýšlel proč to vlastně spadlo.Frank měl pravdu,jentak samo od sebe je hloupost.
,,Gee?"
,,ano?" podíval jsem se na Franka,měl prst přes pusu abych měl být zticha a ukázal nahoru na půdu.
,,někdo je v pokoji"
,,Frankie..tenhle strop přesahuje druhé patro,nahoře je půda"
,,tak je někdo na půdě!"
,,si asi unavený" chytil jsem ho za ruce.
,,někdo tam chodil"
,,víš co,pojď,půjdeš si lehnout" vzal jsem ho do náručí a šel jsem do druhého patra,do ložnice.Frankie mi mezitím usnul v náručí a tak jsem ho položil do postele a šel jsem se podívat na tu půdu.Vzal jsme si baterku,která byla na poličce hned při vstupu nahoru.Svítila sice špatně,ale na tu chvíli to stačilo.Nikoho jsem nehledal.Bylo to absurdní.šel jsem nad místnost kuchyně se podívat kde byl ten lustr.Sednul jsem si k těm drátům a chvíli je jentak zkoumal.Na podleze leželo pár šroubů a šroubovák.Prohlídl jsme si je,mé nářadí to nebylo a přístup z mích lidí sem neměl nikdo.,,kurva" prohrábl jsem si vlasy.
,,Adame?" zvedl jsem se ze země a zavolal jsem ho.Ale nic se neozvalo.kdyby tu byl,určitě by se ukázal.Nevěděl jsem jak se teď zachovat,jít ho hledat,nebo jít spát?Druhá možnost byla asi nejlepší.Sešel jsem dřevěné schody a dveře na půdu jsem zamkl.Frankie sladce spal,doufal jsem že už ho nic neprobudí ale já stále slyšel ty kroky na půdě…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama