My demerol,my live (the end)

16. listopadu 2009 v 20:19 | Gee |  ---> My Demerol,my Live
Seděl jsem na tich schodech dobrých pár hodin než nástěné hodiny odbily půlnoc.Vyděsil jsem se a nevěřícným pohledem jsem se kouknul na ty hodiny.
,,ahoj" pozdravila mne osoba ve dveřích.David.Byl trochu promoklí,měl dlouhý,černý plášť a trošku naštvaný výraz.Vybral jsem si dobrou chvíli.
,,špatný den?" podíval jsem se na něho.Jen přikývl a odklidil se zase dolů do sklepa.Přece jen bylo pozdě a jak jinak bych s touhle věcí hnul.Nechtěl jsem Franka děsit a dělat jakékoliv záběry.Vždyť je to můj syn pro Krista pána!Zvednul jsem se ze schodů a ačkoliv jsem byl už osprchovaný,zamířil jsem rovnou do druhého patra,do naší ložnice.Dveře jsem nechal pootevřené jako vždy,to jen pro jistotu abych věděl,co se v baráku děje.Přikryl jsem se mojí a Frankieho dekou a chtěl jsem v klidu usnout.

Znáte ten pocit ve spánku,že někdo chodí po místnosti kde zrovna spíte?Že je to nepříjemné.Máte nutkání se zbudit ale nejde to,až s vámi něco trhne,vy otevřete oči a naproti vám osoba.
,,Hm…lekl jsem se" trhnul jsem sebou když jsem otevřel oči a uviděl jsem vedle sebe Davida.
,,špatné svědomí" usmál se.
,,ne..to snad ne.." pokusil jsem se o úsměv a promnul jsem si oči.Podíval jsem se na hodiny na nočním stolku,skvělé,oznamovaly 03:15 ..David je asi po mě,je to blázen.
,,čemu vděčím za návštěvu tak brzo?"
,,jen jsem se chtěl na něco zeptat.." pokrčil rameny a díval se na zem.
,,děje se něco?"
,,no..jsi můj táta..měli bysme si povídat" začal konverzaci,ne že by mi byla nepříjemná,ale,ví kolik je hodin?!
,,povídej" vytasil jsem ze sebe.
,,jen se chci zeptat..proč máš tady mojí pistoly?" vzal ji do ruky a já idiot si ani nepamatuji,kam jsem jí schoval aby ji nenašel.Při nejlepším,jsem ji měl vrátit na své místo.Hlasitě jsem polkl.
,,válela se ..na..ehm..stole..v kuchyni" začal jsem si vymýšlet,ale kdo mě zná,dobře ví že mi to moc nejde.
,,nekecej..měl jsem ji schovanou..proč mi vůbec lezeš do soukromích věcí? Můžeš mi to vysvětlit?" začal pomalu zvyšovat hlas.
,,promiň,jen jsem byl zvědaví.."
,,ale do toho ti stejně nic není,tohle mě vytáčí Gerarde!" zakřičel na mě.
,,hele,jsi můj syn..tak na mě neječ..!" začal jsem se pro změnu rozčilovat sám,bože,děti,jak jsou drzí by jeden nevěřil.
,,a neříkej mi Gerarde!" sednul jsem si a začal jsem steky rudnou.Frankie říká že jsem legrační,ale mě docházela trpělivost bavit se s tímhle klukem,který bere drogy a teď přede mnou drží revolver.
,,přece ti nebudu říkat tati" hlasitě se mi zasmál do obličeje.
,,mami mi nevyhovuje" zamračil jsem se na něho.
,,nejsi moje máma" ,,ale jsem tvůj táta,takže odložte,jdi si lehnout a zítra máš domácí vězení" zase jsem si lehnul a přetáhl jsem přes sebe deku.
,,táta..víš co to slovo vůbec znamená?..jak můžeš být tak v klidu a v přesvědčení že jsi můj táta..,víš kolik lidí může zaklepat u cizích dveří a říct ,,jsem tvůj sny?" bože,u Tebe to bylo opravdu lehké" smál se mi,díval jsem se na něho z pod deky až mi to nedalo,nevěděl jsem o čem to mluví a vůbec,kdo je to za člověka?
,,cože?kdo…kdo jsi..David a jak dál?"
,,David?"sundal si z hlavy tu směšnou paruku ,,Adam" zasmál se zase,mě to moc vtipné nepřišlo.
..do prdele!co to má znamenat?!" začal jsem křičet a vyskočil jsem z postele.Hledal jsem co nejrychleji nějaký předmět kterým bych se mohl bránit,ale co taky v mé poloprázdné ložnici?
,,moc krásně se mi s tebou žilo aniž by si dělal problémy"
,,ty..ty!zavolám policii!tohle už je příliš!" vyhrožoval jsem mu s polštářem v ruce.
,,Gee…do dnešního dne ti to nevadilo,mohlo to takhle krásně pokračovat,kdyby ses mi nehrabal ve věcech a já to vše musel skončit dřív,než by si někoho zavolal…"
,,jak..jak to víš.." ,,jak vím že ses mi hrabal ve věcech?prosté..kamery jsou všude a kde jsem já,tam mám sebou tohle zařízení na kterém vidím každý tvůj pohyb" ukázal mi malou krabičku co se podobala telefonu a malému počítači,v niž byli malé obrazovky s každou mojí místností.
,,teda,řeknu ti,nic moc se koukat na tebe a Franka..diť se sním musíš tak nudit ne?"
,,Frankieho do toho netahej..opovaž se!"
,,Frank je v pořádku,myslím že teď by měl být s mojí kamarádkou někde v restauraci a potom..kdo ví co sním udělá..třeba ho jen svede..a nebo.." prohlédl si ten revolver a potom se na mě podíval a šel ke mně.Natiskl jsem se co nejvíce na tu zeď a věděl jsem,že polštář mi je v tuhle chvíli k hovnu.
,,uděláme dohodu..ty a já..navždy..bez Franka a bez všech tich tvých keců…nebo..já sám…a vy dva každý v jiném hrobě.."
,,nebo..ty v hrobě a my dva sami.." polknul jsem a nevěděl jsem kde se ve mně eště berou ty slova,diť já byl skoro mrtvý.
,,je to tvoje poslední slovo?" namířil mi pistoli ke spánku a já pevně zavřel oči.
,,neubližuj mu.." řekl jsem tiše ale důrazně a čekal jsem náraz kůlky do mého spánku.Ránu jsem slyšel,lekl jsem se,ale kde je ta bolest kterou jsem čekal a to skácení se na zem?Adamovo hlasitý smích v pozadí?nic,nic jsem takového necítil a neslyšel.Otevřel jsem oči a Adamovo tělo leželo předemnou.Slyšel jsem jen hlasité oddechování které nebylo moje.Podíval jsem se ke dveřím.Viděl jsem jen mokré,zablácené boty,mokré kalhoty a když jsem očima jel nahoru,viděl jsem Frankovu vyděšenou tvář a v ruce držící další revolver,tentokrát asi můj.
,,Ty..já…bože..On.." vydal jsem ze sebe a potom jsme běžel k Frankovi a padnuli jsme si do náručí.
,,jsi okay?" podíval se mi do očí a já jemu.Souhlasil jsem,neměl jsem na sobě ani škrábnutí,zato Adam vypadal..že to má už za sebou..Frankie..to on..zachránil mi život,nás dva..zabil Adama…


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 18. listopadu 2009 v 20:10 | Reagovat

tohle bylo hustý psycho

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama